Eric NYLUND - Halo: Zkáza Cíle

Hodnocení čtenářů: / 2
SlabéVynikající 

Pondělí, 12 listopad 2007

Master Chief je znovu tady a útočí na všech frontách. Nedávno se objevil ve třetím pokračování akční sci-fi střílečky HALO 3 a teď se objevuje dokonce i v knižním světě. Setkal jsem se a jsem přesvědčen, že vy také s několika knihamy napsanými podle motivů převzatých z počítačové (konzolové) hry. Namátkou, třeba Diablo, World of Warcraft a další. Ale střílečka?! S tou jsem se ještě knižně nesetkal a proto jsem byl naplněn očekáváním ale také skepsí jak se HALO Zkáza Cíle vydařila. Hned po otevření knihy jsem byl dobře naladěn díky úvodnímu slovu překladatele, který formou velice zábavného dialogů mezi několika svými já řeší překlad problematických názvů. Překvapivě třeba Master Chief by se naprosto doslova měl přeložit jako štábní loďmistr což by ale ve světě HALO znělo asi dost špatně a proto je tedy v češtině z Master Chiefa nakonec Náčelník což sice pořád není ono ale je to daleko lepší.     Nu, určitě máte dost mého blábolení na téma jak jsem hezky naladěn a chcete vědět jak to tedy s knížkou vypadá. Po hezkém začátku v podobě překladatelské předmluvy jsem byl vzápětí trvdě uzemněn. Chápu, že každá kniha musí mít začátek, musí se nějak propracovat k hlavnímu ději a uvést čtenáře do svého příběhu. Ale právě proto, že musí, by si měl autor dát velice záležet na tom aby právě začátek byl poutavý a rychle utekl a to se bohužel Ericu Nylundovi nepovedlo. Bezmála na sedmdesáti stranách popisuje nalezení a následný výcvik členů speciální jednotky Sparťanů a je to hrozná nuda ale opravdu strašlivá. Avšak naštěstí po překonání této úmorné pasáže je to jenom lepší a lepší. Jakmile se Sparťané dostanou do akce, je poznat, že Nylundova kvalita se skrývá právě tady. Výborně popsané akční scény, které vlastně do konce knihy nekončí jsou opravdu precizní. Skoro cítite jak kolem Vás srší plasmové střely. Až tak hluboko jsem se při četbě ponořil. A nejen díky tomu pokládám HALO Zkázu Cíle za dobrou knížku. Je to i díky spoustě detailů díky nimž se celý popisovaný děj stává realističtějším. Zmíním snad nejmarkantnější věc, které jsem si všimnul. Eric ve všech scénách odehrávajících se ve vakuu několikrát zdůrazňuje, že není slyšet zvuk. Což mně upoutalo, protože na to spousta autorů nemyslí. Vždyť i ve Hvězdných Válkach slyšíme ve vesmíru výbuchy a bzukot laserů. Samozřejmě nelze si představit velkolepé bitvy beze zvuku ale v knize to působí jinak, působí to velmi dobře. Protože detaily, jak je známo dokreslují celek. A jaký tedy celek je?! Je nad očekávání dobrý. I přes různé nedostatky jako je nezáživný úvod se Ericu Nylundovi podařilo vytvořit velmi dobrou sci-fi, sršící akcí a adrenalinem od sedmdesáté strany až do konce. A co víc konec zůstává otevřen a proto nezbývá nic jiného než si počkat jak si poradí se světem HALO další autor.

Aktualizováno ( Čtvrtek, 22 listopad 2007 )

 

< Předch.		Další >