Hellgate London: Goetia Londýn má problém. Velký problém. Pokud jste skromní a nazvete plnohodnotnou invazi démonů jen problémem... Holala la, ani to netrvalo moc dlouho a Fantom Print nám nadělil druhý díl pěkného překvapení jménem Hellgate. Opět sepsáno Melem Odomem, opět pěkná obálka a sympatická cena. Co nás čeká tentokrát? Děj není nikterak komplikovaný (sem tam ale příjemně překvapí), což nebyl ani u jedničky. Vše se točí kolem tří hrdinů – mladý templář Simon Cross stále bojuje s démony a zachraňuje přeživší, Leah definitivně prokáže, že slouží zbytkům vlády a Warren Schimmer... Ten, stejně jako v předchozí knize, je středobodem asi nejzajímavějších částí knihy. Dějová linie, ve které bojuje s démonem Mehrinimem a zoufale pátrá po mystické knize Goetii je plná překvapení a i několika silných momentů. Zejména pátrání podzemím Viktoriánského blázince je příjemně mrazivé. Samozřejmě, nesmí chybět zrada, akce a čím dál větší zkáza Londýna a potažmo celého světa. Mel Odom je zručný spisovatel, rutinér, a jím napsaná Goetia se dobře čte. Ve srovnání s druhým dílem trilogie Halo nebo s knihami Doom je tohle opravdu jiná sorta. Ani překlad nemá moc slabých míst a, což není u Fantom Printu tak obvyklé, nezarazil jsem se moc často nad nějakou chybou nebo divnou větnou skladbou. Abych to zkrátil (a přitom nevyžvanil moc z děje, ten není tak moc komplikovaný), Goetia je dobrým pokračováním prvního Hellgate. Pro to, abyste se nad ní pobavili, ani nepotřebujete znát první knihu, ale neuškodí to. I když už některé motivy nepůsobí tak zajímavě a nově, jako u první Hellgate (A mnohé by si zasloužilo rozvést více do hloubky), knihu i tak přečtete jedním dechem. Už se těším na třetí díl a docela lituji, že je autor svázán rámcem hry. |