Jen zřídka se člověku dostane do rukou prvotina. O to víc jsem byl nadšen když jsem dostal do rukou románovou prvotinu Petry Neomillnerové. Petra Neomillnerová je známá autorka avšak doposud autorka „jen“ různých povídek a sbírek. Ještě nevydala žádný regulérní román. Ale jen do této chvíle. Pustila se do toho věru s vervou a napsala hned ságu o několika dílech, z nichž recenzuji první, o Moiře a Desmondovi. O čarodějnici a čaroději o kterých už mnohokrát psala ve svých povídkách.

            Nakažení je její románový debut a já bych ho strašně rád kladně ohodnotil ale bohužel nejde to. Má čest mne to nedovolí. Neříkám, že je to vyloženě špatné to rozhodně ne. Příběh zajímavý, neotřelý i když ne až natolik originální aby zakryl ostatní, nechci říct chyby a proto řeknu nedostatky. Petra Neomillnerová je výborná povídkářka to se nedá popřít a ani to popřít nechci ale snaží se svůj povídkářský styl napasovat na román, který dle mého odhadu přesáhne tisíc stran a to je vskutku nemoudré. Setkal jsem se s tim už u několika autorů a jen málo z nich se s tím vypořádalo dobře. Ono je to zajímavé číst příběh z pohledu hlavního hrdiny. Číst příběh v přítomném čase podle toho jak se zrovna odvíjí a pozorovat bezprostřední rekce hlavní hrdinky je sice zábava. Ale asi tak prvních osmdesát stran pak už je to jenom omílání toho samého dokola. Popravdě je to jako by člověk hrál v nějaké first – person střílečce jeden level pořád dokola. Jak už jsem řekl příběh je docela pěkný ale opravdu nic světoborného a proto se celá knížka po čase zvrhává jenom do kolovrátku hrubých rozhovorů a nic neříkajících situací. A z toho důvodu pochybuji, že si přečtu i další díly i přesto, že konec rozhodně není uzavřený. Ale nevím jestli bych dokázal překonat další porci téhož jen abych se dozvěděl jak to dopadne. Ale možná si je přečtu abych viděl jestli to opravdu bude to samé a nebo se něco změní ale abych byl upřímný nevsadil bych na to ani zlámaný groš. Možná je taková kritika až příliš ale myslím, že je adekvátní. A proto můžu doporučit jen zarytým fandům Petry Neomillnerové.

Standa Drizzt Holeček